Obecně o Rakousku
Obecně o Rakousku
s domácim názvem Österreich, který v češtině znamená „východní říše“. Pochází ze staroněmeckého Ostarrichi (doloženo v listině císaře Oty III z roku 996), což bylo označení pro tzv. Východní marku (Marchia orientalis), která byla v tehdejší době nejvýchodnějším územím s německým obyvatelstvem.
České pojmenování Rakousko (historicky Rakúsy, později Rakousy) pochází od pohraničního hradu Ratgoz (dnes Raabs na soutoku Dyje), jehož název čeští obchodníci zkomolili na Rakús (nebo Rakuš). Podle něj pak pojmenovali okolní území a později celou zemi.
Povrch
Přibližně 60 % země je hornaté povahy a tvoři ji Alpy (Tyrolské Aply, Vysoké Taury, Nízke Taury, Severní vápencové Alpy a Jižní vápencové Alpy V Horních a Dolních Rakousech, severně od Dunaje, leží část starého pohoří Českého masívu, které zasahuje dále do Česka a Bavorska. Na východních hranicích leží pohoří Malé Karpaty, zasahujíci do Slovenska.
Velké nížiny leží na východě podél Dunaje, ale i na jihu ve Štýrska, které je pro podobnost své krajiny s italským Toskánskem nazýváno také Štýrská Toskána.
Nejvyšší horou je Grossglockner (3798m) ve Vysokých Taurích.
Jezera
Největší jezero Rakouska je Neziderské jezero v Burgenlandu, které zasahuje i do Maďarska. Za ním následuje Altersee v Horních Rakousech.Velké je také Bodamské jezero, k Rakousku však náleží pouze malá část, protože jezero leží na hranicích s Nemeckem.
Jezera mají vedle hor velký význam také v cestovním ruchu, především Korutánska jezera a jezera v oblasti Salzkammergut. Nejznámější jsou Wörthersee, Millstätter See, Ossiacher See a Weißensee. Známá jsou také jezera Mondsee a Wolfgangsee na hranicích Salcurska a Horních Rakous.
Řeky
Největší část Rakouska je odvodňována Dunajem do Černého moře. Pouze malé oblasti jsou odvodněny Rýnem do Severního moře.
Řeky Rakousku vedou jednotlivými dolinami a odvodňují přilehlého pohoří. Jednotlivé doliny mají zvláštní ráz, jejich obyvatelé mají vlastní kulturu, zvyky a i gastronomii. Podél řek vedou často cyklistické stezky.
Mezi takové patří řeky Lech, Inn, Salzach, Aschach, Ybbs, Fischa, Mühl, Mur, Dráva a Gail.
Podnebí
Rakouské klima je označováno za smíšení oceánskeho a kontinentálního klimatu, resp. panonské klima. Díky zvláštnostem těchto podnebí je východní Rakousko známé mrazivými zimami a horkými léty s celoročně nízkými srážkami. Západ země podléhá zpravidla méně silným podnebním podmínkám, a tak jsou zimy většinou mírnější a léta spíše teplá.
Leží zde také oblasti bohaté na srážky. Z geografických podmínek vychází další klimatická zóna, a to alpínske klíma, které způsobuje v horách silnější zimu než na hlouběji položeném východě. Další zajímavostí jsou občasné severní a jižní řeky, které jsou na jedné straně polárně ledové a na straně druhé s sebou někdy přinášejí saharský písek. Díky tomu se Rakousko zcela oprávněně radí k středoevropskému přechodovému klimatu, s ohledem k Alpám ve středu a na západě a k Panonské nížine na východě země.
Jazyky
Úřední a mateřský jazyk přibližně 98 % rakouských občanů je Němčina. Ačkoli neexistuje žádná „rakouská spisovná němčina“, tak rakouské varianty standartní němčiny vykazují určité odchylky od ostatních německy hovořících zemí. V Rakousku se vyskytují především dva základní dialekt - Alamanisch a Bairisch.
Náboženství
64,1 % obyvatelstva náleží k Římsko-katolické cirkvi, a 3,8 % k evangelické církví a přibližně 2% obyvatelstva je členy ortodoxních. 6,2% obyvatel tvoří muslimové. Zbytek obyvatelstva tvoří židove, budhosti a členové Svědku Jehovových. Přibližně 12 % obyvatelstva se nehlásí k žádnému vyznání.