Horká i ledová koupel v Turracher Höhe
Turracher Höhe Zimní návštěvníci vysokohorského jezera Turrach si odvážejí nezapomenutelný pohled – uprostřed zamrzlého jezera plavou v horké vodě plavci a kolem nich se prohánějí bruslaři s čepicemi naraženými na hlavu. V létě můžete plavání v horké i ledové části jezera střídat, ale v té druhé vydrží jen skuteční otužilci.
Návštěva ze Sibiře
Je to světový unikát. Část průzračně čistého jezera, jehož středem prochází hranice mezi rakouskými zeměmi Štýrskem a Korutany, je speciálním zařízením vyhřívána na třicet stupňů, takže se v něm dá plavat po celý rok. Zbytek jezera Turrach, ležícího ve výšce 1763 metrů, má i v horkém létě teplotu pouhých 12 stupňů, což je možná příjemná hodnota pro trénované otužilce, ale nikoli pro běžné smrtelníky. A tak zatímco vyhřívaná část je plná hostů, do studené vody se odváží jen ti, kteří se chtějí svlažit po sauně. A když tam jeden „otužilec“ vydrží o chvilku déle, už na něj z dřevěného pontonu volají: „Odkud jsi? Z Ruska? Nebo přímo ze Sibiře?“
Totální relaxace
Vyhřívání části horského jezera představuje zajímavý technický experiment. Plovoucí pontony z ušlechtilé oceli ohraničují na jezeře plochu běžného plaveckého bazénu o rozměrech 25 krát deset metrů. Od těchto pontonů vedou zábrany do hloubky tří metrů, aby teplá voda, která je lehčí než studená, nemohla unikat do okolního jezera. Směrem dolů je vyhřívaná plocha spojena s jezerní vodou, což umožňuje pravidelné obměňování vody.
Zatímco v létě není rozdíl mezi teplou a studenou na první pohled patrný, v zimě jde o neuvěřitelnou kuriozitu – zamrzlé jezero slouží běžkařům či bruslařům, ale v malém obdélníku se plave.
Vyhřívané jezero Seebad je však jen jednou z mnoha vychytávek, které horské středisko Hochschober svým hostům nabízí. Jeho majitelé se totiž už před třiceti lety rozhodli, že v krásném vysokohorském prostředí vytvoří jakousi oázu totální relaxace. Ostatně už před lety se pro zdejší nadstandardně bohatou wellness nabídku vžilo pojmenování „hochšóbrování“, což by se dalo volně přeložit jako cílené lenošení s využitím všech nejmodernějších relaxačních pomůcek.
Do hor tentokrát naboso
Jezero Turrach je obklopeno prstencem oblých kopců pohoří Nockberge, vzdáleně připomínajících slovenské Roháče, které se zdvihají do výše kolem 2400 metrů nad mořem a nabízejí spoustu romantických treků (zatímco ve Vysokých Tatrách je v této výšce už jen kamení, zdejší vrcholky jsou porostlé „sametovou“ travičkou). Na úbočích navíc najdete nekonečné háje vzácných limb (druh borovic, který se dožívá až tisíce let), jejichž šišky se navíc používají k výrobě unikátního „vysokohorského“ likéru limbovice. A když budete mít štěstí, sem tam potkáte i pasoucí se koně, sviště, mloky či zmije (klidně i během jedné jediné túry).
Jednou z oblíbených aktivit je „bosá chůze“, kdy na nohou máte jen jakési vyztužené neoprenové ponožky, které vám umožní absolutní kontakt s přírodou a současně nohy chrání a zahřívají. Bosá turistika ovšem není jen zábavná, ale také zdraví prospěšná. Posiluje totiž klenbu chodidla, zlepšuje prokrvení nohou, a tím přispívá ke stimulaci krevního oběhu. A jako většina aktivit v Hochschoberu kombinuje psychickou relaxaci s pozitivními zdravotními účinky.
Nemocnice duše
Už první pohled při vstupu do Hochschoberu ukazuje, že to myslí s léčením stresu vážně. Na ceduli je přeškrtnutý telefon a hned pod ním stojí malé akvárium, kde se ve vodě pět starších mobilů. „Když budete telefonovat, váš mobil poletí do jezera,“ varuje nápis, aby bylo každému jasné, že tady se v žádném případě pracovat nebude. Ostatně jednou týdně se večer v celém hotelu vypíná proud a večeře probíhá jako za starých časů – pouze při svíčkách.
Hochschober je prostě jakási nemocnice duše, kde se dobíjejí baterky. A přesně tomu je všechno přizpůsobeno. V areálu na vás čeká celá řada aktivních programů, od lekcí jógy a meditací ve volné vysokohorské přírodě, přes saunování a čajové obřady až po kombinaci nejkoupe různějších vířivek, tureckých lázní hamam (s nádhernými vyhřívanými mramorovými stoly) či odpočinku na vodních postelích.
Horské léto na Turracher Höhe je poměrně krátké. O to delší je tu ovšem zima, během níž slouží hostům síť sjezdovek a běžeckých tratí (v zimním středisku funguje 14 lanovek a vleků). Sníh se zde drží neuvěřitelně dlouhou dobu – od začátku listopadu až do začátku května –, tedy 160 dní v roce. Ať už ale přijedete v létě, nebo v zimě, hochšóbrování se stejně nikdy dosyta nenabažíte.
